Volná pracovní pozice

Není vypsané výběrové řízení

Rozhovor s ředitelem IDSK Pavlem Procházkou 

Zdopravy.cz  Leden 2018 

Ředitel organizace IDSK Pavel Procházka hovoří o zavedení nových spěšných vlaků, zdůvodňuje, proč se pro Prahu a okolí počítá s jednopodlažními jednotkami nebo vysvětluje, jak bude kraj řešit nedostatečnou kapacitu autobusů. „Na vlaky bychom toho navalili mnohem více, ale nejde to,“ říká Procházka.

Proč vznikla IDSK? Je to krok k nějakému sbližování s ROPIDem a rozšiřování PID?

Je to určitě krok správným směrem, který jako nejjednodušší možný umožňuje současná legislativa. Zvažovalo se více variant, ale nakonec se vznik příspěvkové organizace Středočeského kraje jako obdoby ROPIDu ukázal jako nejschůdnější. Obě firmy jsou dnes spojené smlouvou, kde jsou definována pravidla spolupráce a zároveň se stanovuje hranice, kdo kam smí a nesmí.

Myslíte hranice na mapě?

Berte to v uvozovkách, protože najít pevnou hranici ve veřejné dopravě je trochu obtížné. Ale v zásadě se ROPID soustředí na hlavní město a spádovou oblast kolem Prahy a IDSK spravuje území Středočeského kraje a spolupracuje s ROPIDem v územním překryvu.

Když to převedeme na pásma PID, kam až tedy může ROPID? Všech sedm pásem je jeho?

Sedm je moc. Klasické spádové území je někde do třetího pásma, kde proudy na Prahu jsou ještě extrémně silné. My jsme tu od toho, abychom zajistili komunikaci se všemi obcemi Středočeského kraje bez ohledu na to, v jakém jsou tarifním pásmu. Nicméně těžiště naší práce je doprava uvnitř Středočeského kraje. Současně máme za úkol komunikovat i s ostatními kraji.

Směřuje to k nějakému jednotnému systému?

Náš cíl bez ohledu na to, jestli je tu jedna nebo dvě firmy, je vybudovat jeden integrovaný dopravní systém na území Prahy a Středočeského kraje s drobným přesahem do dalších krajů.

Značkou tedy zůstane PID?

Ano, používáme značku PID, protože PID už v sobě měla zaintegrovanou železniční dopravu a na této bázi dál stavíme. Běží integrace železniční dopravy v předstihu před autobusovou, aby bylo možné později navázat i autobusovou dopravu.

Jak je ten cíl daleko?

Není tak vzdálený. Předpokádáme, že v letošním roce dokončíme kompletně integraci železniční dopravy. Teď 4. února završíme první etapu pro letošní rok, kdy dojde k zaintegrování západní části kraje, tedy Rakovníka a oblasti kolem Berouna, Zdic. Integruje se všechno, co je maximálně do sedmého tarifního pásma. Můžeme říci, že v únoru bude už zaintegrována veškerá železnice do úrovně sedmého pásma včetně rychlíků.

Co bude další etapa?

Ta by měla přijít k 1. červenci, kdy by mělo dojít k integraci zbytku Středočeského kraje, tedy těch úseků, které jsou za hranicí sedmého tarifního pásma k hranicím kraje. Finále by pak mělo přijít k prosincové změně jízdního řádu, kdy se zaintegrují i přesahy do sousedních krajů.

To už máte se sousedy domluveno? A kam se tedy PID za humna rozprostře?

Jednáme s nimi a na přesazích se domlouváme. A zároveň zjišťujeme jejich představy o tom, kam by zase naopak oni chtěli se svými integrovanými systémy dojet. Pilotní vztah máme nastavený s Ústeckým krajem, kde je zavedená integrace mezi Mělníkem a Roudnicí nad Labem. A kam dál? Jde o přirozená spádová centra v sousedních krajích, kam jezdí lidé z okrajových částí středních Čech do zaměstnání nebo do škol. Můžeme tady jmenovat například Tábor, Turnov, Přelouč nebo Rokycany. Samozřejmě jde i o poptávku směrem opačným.

Geografická integrace je jedna věc, ale lidé si často stěžují, že si nemohou ve stanicích koupit a označit jízdní doklad.

Vyhlásit integraci je řekněme administrativně jednodušší, než ji následně dotáhnout třeba osazením označovačů. My jsme v kontaktu s Českými drahami, které to pro nás zajišťují. Probíhají místní šetření ve všech nově integrovaných úsecích, postupem času České dráhy potřebné označovače instalují.

A prodeje jízdenek? Neuvažujete o využití automatů, jaké má třeba GW Train na Šumavě?

V první řadě chceme využít pokladen Českých drah na nádražích.

Kterých ubývá.

Ano, ale tam, kde budou, chceme využít předprodeje. Ty by měly fungovat tak, že když tam přijde cestující a bude si chtít koupit PIDovou jízdenku, tak jí dostane. Jsme těsně před dohodou s Českými drahami, je to otázka týdnů. Loni jsme projekt už zkoušeli na šesti stanicích. Tam, kde jsou návazné autobusové linky, si cestující mohou koupit jízdenku už v autobuse. A třetí věc, tam kde není personál, bychom chtěli jít cestou jízdenkových automatů.

Automaty by zaplatil kraj?

Ano, částečně na to máme připravený projekt za evropské dotace, kde je vyčleněno zhruba 220 milionů korun. To by se týkalo pražské metropolitní oblasti. Automaty přitom nemusí být pouze na nádraží, mohou stát někde uprostřed obce a prodávat jízdenky na vlaky i autobusy. Z vlastních prostředků bychom pak postupně dovybavovali zbytek Středočeského kraje. S tím, že v rámci nového multikanálového odbavovacího systému, který Praha se Středočeským krajem chystá, budeme moci odbavit doklady i přes e-shop.

Když jsme u té železnice, ve Středočeském kraji fakticky chybí segment spěšných vlaků. Uvažujete o jeho zavedení?

Velmi bychom rádi, protože počet cestujících na dráze v rámci PID výrazně roste, loni o rekordních 14 procent. Je v tom vidět loňské rozšíření integrace. Máme z toho obrovskou radost, nabídku bychom rádi zvyšovali. Kraj je tomu příznivě nakloněn, protože železnice je asi jediná, která je schopná přenášet do Prahy velké proudy cestujících, relativně rychle a spolehlivě.

Ale?

Ano, máme tady jedno velké ale. A tím je kapacita a stav dopravní infrastruktury. Jsme velmi nespokojeni s tím, jak železniční infrastruktura v Praze a okolí vypadá. Na to, že jde o největší uzel v republice (a jeden z mála regionů, kde dochází k neustálému nárůstu počtu cestujících v regionální dopravě), tak ta infrastruktura naprosto nedostačuje. A velmi nás limituje v úvahách o dalších vlacích.

Jinými slovy, na spěšné vlaky asi v nejbližší době nedojde.

Nechci říkat, že na ně nedojde. Samozřejmě se budeme velmi snažit při sestavování grafikonu naše požadavky uplatnit. Pak bude záležet na SŽDC, jak bude s našimi požadavky naloženo. Ale opakuji, jsme velmi nespokojeni a tlačíme spolu s ROPIDem na to, aby se s infrastrukturou něco dělalo.

To je asi otázka desítek let?

Je to běh na dlouhou trať. A musím říci, že mě velmi mrzí, když všichni jasně vidíme, jak ta infrastruktura je nedostatečná a stejně pak má ještě někdo odvahu vydat prohlášení o dráze, ze kterého plyne omezení rychlosti na několika desítkách kilometrů železničních tratí ve Středočeském kraji pro rok 2019. Tím tu železniční dopravu sráží na úroveň 19. století.

Máte vytipované relace pro spěšné vlaky?

V první řadě je to Praha – Benešov, Praha – Kolín – Kutná Hora, můžeme se bavit i o směru na Poděbrady. Asi nejhorší podmínky na železniční infrastruktuře panují na trati 171 na Beroun. Ta je před zhroucením. Dokonce jsme byli nuceni tam zrušit vlak v ranní špičce, což je úplně absurdní.

Budeme ty požadavky uplatňovat už od příštího grafikonu?

Zatím vyčkáváme, uvidíme, jak se nám sejdou požadavky i ze strany obcí. Samozřejmě chceme vyhovět v první řadě obcím. Ale minimálně ten směr na Kolín bychom chtěli oživit.

Na zmíněné trati Praha – Benešov jezdí komerční spěšný vlak Arrivy. Nezahrnete ho do objednávky?

Tyto vlaky jsou vedeny komerčně, navíc v neodpovídající kapacitě a trakci. Pokud bude ze strany Středočeského kraje zájem na objednávce spěšných vlaků na této trati, budou muset tyto vlaky splňovat technické i kapacitní podmínky objednatele.

Jakým způsobem obecně dopravu budete zadávat? Budete soutěžit nebo zadávat přímo?

Na to vám lépe odpovím tak zhruba za dva měsíce. Vedení kraje si nechalo zpracovat analýzu smluvního zajištění veřejné dopravy po roce 2019. Ta analýza je těsně před dokončením.

Na soutěž už ale asi není čas, že?

Pokud jde o železniční dopravu, tak pravdou je, že historicky Praha i Středočeský kraj notifikovaly železniční dopravu s přímým zadáním. Ovšem obecně, nebyl uveden ten, kdo by měl být osloven. Ale počkejme si na výsledky té analýzy.

Bude to jeden balík nebo to rozdělíte na více částí?

To právě bude jeden z výstupů té analýzy. Variant je tam několik.

S tím souvisí i dotace na pořízení drážních vozidel. Kraj si sice už zažádal, ale úplně se na něj nedostalo.

To nás mrzí, protože my jsme udělali společně s Prahou a Českými drahami všechno pro to, abychom ty peníze získali. Jsme z toho trochu smutní, nicméně doufáme, že se podaří ještě nějaké peníze do toho programu doplnit.

Hodně se přitom řeší, že při omezené kapacitě poptáváte jednopodlažní jednotky místo dvoupodlažních. Není to krok zpět?

Není. My jsme na to dělali dopravní model. Když si člověk přepočítá veškerou objednávanou kapacitu v rámci PID například na zmíněné trati Praha – Benešov a srovná ji s nějakým cílovým stavem – mluvili jsme o tom, že zrovna na této trati by měl fungovat i segment spěšných vlaků – tak cílová kapacita v součtu osobních, spěšných vlaků a rychlíků je o nějakých 50 procent vyšší než dnes. Je potřeba se na to koukat jako na celek a nevytrhávat z kontextu pouze osobní vlaky. Už dnes na Benešově kleslo zatížení osobních vlaků, protože Benešov se přesunul částečně do rychlíků. A ve chvíli, kdy zavedeme spěšné vlaky, zatížení osobních vlaků ještě klesne.

I tak se mi zdá, že by bylo logičtější zachovat díky patrům nějakou kapacitní rezervu.

My si myslíme, že ta kapacitní rezerva vychází v našem modelu velmi dobře. V cílovém stavu oproti dnešku je rezerva zhruba 54 procent. To je obrovské číslo.

Jak je možné, že kapacita jednopodlažní jednotky vychází lépe než kapacita dvoupodlažní?

Opakuji, že nelze vytrhávat z modelu pouze osobní vlaky. A navíc, kapacita těch jednotek je plus minus stejná. Jednopodlažní jednotka je průchozí a odpadají vám tak některá mrtvá území v místech zpřažení. Jednopodlažní jednotka je navíc pro cestující daleko příjemnější. Mohou se lépe rozprostřít. A další věc, která hrála poměrně významnou úlohu: my hrajeme o každou vteřinu, o každou minutu. A výměna cestujících z patrové jednotky je pomalejší než z jednopodlažní jednotky, která je navíc průchozí. Koukali jsme se i ke kolegům například do Mnichova, kteří provozují výhradně jednopodlažní jednotky. Takže když se to sečte, kombinace omezené infrastruktury, nutnost rychlé výměny cestujících a celkový koncept té dopravy, tak to vychází zdaleka nejvýhodněji.

Pojďme k autobusům. Podle posledních čísel ministerstva dopravy v regionálních autobusech celkem prudce ubývají cestující. Vidíte to i ve středních Čechách?

Nás se tenhle problém netýká. Je to spíše naopak, zejména na linkách do Prahy se potýkáme s kapacitními problémy. Musím říci, že zabraly modré zóny v Praze, takže lidé si dobře rozmyslí, zda se do Prahy vydat autem. Zabrala integrace jednotlivých oblastí i cenová politika, která dělá veřejnou dopravu atraktivní. Trochu nás trápí jediná věc, a tou je průjezdnost pro autobusy. Ta je v některých lokalitách problém. Musím říci, že velký kus práce v tom dělá Praha, díky čemuž příměstské autobusy jezdí mnohem plynuleji. Příkladem je třeba vyhrazený pruh na Strakonické nebo Ústecké v Kobylisích. My jako Středočeský kraj tomu jdeme naproti zase jiným způsobem, máme připravené projekty na vybavení autobusů krabičkami na komunikaci mezi světelnou signalizací a autobusem. To by mělo být realizováno do konce letošního roku. Nejde totiž jen o Prahu, i v bývalých okresních městech není dopravní situace vůbec dobrá, i tam se tvoří kolony.

Jak řešíte nedostatečnou kapacitu v autobusech?

To je zásadní otázka. Bohužel přidávání dalších spojů už není příliš efektivní, souvisí s tím i nedostatek řidičů. Snažíme se proto domluvit s dopravci na pořizování nových větších vozidel. Je to způsob, jak nepřetěžovat komunikace a dojezdové terminály, protože už i ty úpí pod tíhou provozu.

Nebylo by řešením vysunout ty terminály mimo Prahu a tam nabídnout cestujícím vlak?

To se děje. Při optimalizacích v rámci integrace, kde je vlak konkurenceschopný a nabízí kvalitu, a díky těm rychlíkům, tak se to daří. Příkladem je právě Benešovsko, kde je autobusová doprava směrována na benešovské nádraží. A funguje to, počet cestujících v autobusové dopravě narostl neuvěřitelně. Ukázalo se, že to lze, když je vlak v dosahu, je rychlý a vychází cenově stejně jako autobus. Ale obloukem se zase vracíme zpátky k nedostatečné železniční infrastruktuře. My bychom toho na ty vlaky navalili mnohem více, ale nejde to. V první řadě musíme odvézt lidi, kteří bydlí na trati. A teprve v druhém plánu řešíme navážku lidí z okolí autobusy k vlaku.

U autobusů chystáte soutěže?

Jsme trochu ve specifické situaci, protože musíme řešit nákup kapacitních vozidel, což vyžaduje od dopravců nemalé investice. Druhou věcí je rozvoj multikanálového odbavovacího systému, což je rovněž investice. A proti tomu jde smluvní vztah, který končí 30. listopadu 2019. A jak se k tomu postavíme, na to nám dá odpověď ta zmíněná analýza. Protože na jedné straně vyžadujeme po dopravcích investice, na druhé straně se blíží konec smlouvy. Do toho máme ještě u několika dopravců s vozy, které jsou nakoupeny za evropské dotace a mají udržitelnost pět let.

Lze v autobusové dopravě využít přímé zadání?

Lze, ale jsou tam poměrně striktní podmínky.

Jaký je váš pohled na možnou integraci celostátní?

Jsem rád za to, že se ministerstvo začalo zabývat problematikou jednotného národního tarifu. Tu myšlenku považuji za velmi správnou. My jsme s firmou Cendis ve spojení a komunikujeme tak, abychom si hned na začátku nezkřížili cestu. A aby největší integrovaný systém v republice, což je Praha a Středočeský kraj, neznemožnil ministerstvu dopravy cestu k tomu národnímu tarifu. Naopak, aby splynuly nebo alespoň spolupracovaly.

Pavel Procházka (42)

Vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze. V letech 1994 až 2007 byl zástupcem vedoucího oddělení dopravního plánování ROPID. Poté si odskočil jako dopravní specialista do obdobné organizace Libereckého kraje. Od roku 2008 byl pověřený řízením ROPIDu. Od března 2017 je ředitelem IDSK. Veřejná doprava v různých částech světa je i jeho hlavním koníčkem. Ve volném čase rád řídí tramvaj, cestuje nebo hraje tenis.


Zdroj: www.zdopravy.cz

 

Rozhovor s Martinem Jarešem zástupcem ředitele pro dopravu

ČASOPID Leden 2018

Martin Jareš: Rok 2018 přinese další rozvoj integrace

Do společného integrovaného dopravního systému Prahy a Středočeského kraje jsou začleňovány stále nové oblasti, červených zastávkových sloupků i na území Středočeského kraje v posledních měsících přibývá. Lidé se se těší, až budou moci na jednu jízdenku cestovat i z odlehlých míst Středočeského kraje do Prahy, ale i v rámci Kraje. Někteří starostové z oblastí, které ještě neprošly integrací, se obracejí na organizaci IDSK (Integrovaná doprava Středočeského kraje) se žádostí o zapojení. O zkušenostech z roku 2017 a výhledu na rok letošní jsme si povídali s Martinem Jarešem, zástupcem ředitele IDSK pro dopravu.

Druhou prosincovou neděli byl termín celostátních změn jízdních řádů, kdy došlo k zapojení Byšicka a Velvarska. Byl tak rok 2017 z pohledu změn uzavřen?

Integrace od 10. prosince 2017 byly poslední v tomto roce, další oblasti budou zapojeny již v roce 2018. Postupujeme podle schváleného harmonogramu integrace, musíme jej však přizpůsobovat provozním a technickým limitům dopravců. Některé oblasti jsou proto zapojovány později, zároveň jsme však mohli některé požadavky na integraci realizovat dřív, než jsme plánovali. Původně poslední zapojenou oblastí mělo být letos Byšicko, ale jako bonus se nám podařilo zapojit Kouřimsko a Velvarsko, kde byl dlouhodobý zájem o integraci. Snažíme se na poptávku měst a obcí reagovat, jak jen to jde.

Jak celkově hodnotíte rok 2017 z pohledu integrované dopravy?

Postupně uvádíme v život jednotný dopravní systém, přitom výchozí situace v jednotlivých částech kraje je dosti odlišná, každý region má pochopitelně svá specifika. Dosavadní autobusová síť je hodně rozdrobená, a tak je naší prací skládat mnoho malých dílků puzzle dohromady tak, aby vznikly větší a lépe propojené celky. Reagujeme na místní podmínky, a také na možnosti jednotlivých dopravců. V současnosti jsou to především také počty řidičů, vozidel a jejich vybavení. Vycházíme vstříc také požadavkům měst a obcí, ale je třeba otevřeně přiznat, že zapracovat nelze vždy vše, v některých případech by to totiž bylo na úkor někoho jiného, některé požadavky jsou protichůdné. A musíme také dbát pochopitelně na ekonomickou efektivitu systému.

Co vám osobně udělalo v minulém roce velkou radost v rámci integrace?

Radost mám vždy, když se nám podaří zavést nový spoj a je o něj zájem mezi cestujícími. Z listopadu je takový případ na lince 421 z Kolína. Zavedli jsme nový spoj po 14. hodině z Kolína přes Kouřim do Sázavy, před tím takový spoj neexistoval. Ale již první pracovní den, v pondělí 13. listopadu, byl plný cestujících. Většinou nějakou dobu trvá, než si naši klienti zvyknou na nové spoje nebo linky, ale v tomto případě se úspěch dostavil již první den.

Sleduji, že jako červená nit se integrací táhne myšlenka zlepšení dopravní obslužnosti v nově zapojovaných oblastech. Na co se soustředíte při nové tvorbě jízdních řádů?

Mohu přidat případ z Byšicka. Na prodloužené páteřní lince 467 z Mělníka do Mladé Boleslavi došlo od 10. prosince také k rozšíření provozu. Do 9. prosince odjížděl poslední spoj linky z Mělníka do Mladé Boleslavi ve 14 hodin, tak jej nemohli stihnout ani pracující s koncem pracovní doby ve 14:30, natož pak ostatní s pozdějším koncem pracovní doby. Často se tedy setkáváme s nízkou nabídkou spojů, takže lidé mají sice možnost dostat se ráno do práce veřejnou dopravou, ale večer domů již nikoliv, to se snažíme změnit. Pokud mohou použít veřejnou dopravu jen na jednu cestu, tak ji ve většině případů nevyužijí vůbec. Naším cílem v integraci není jen sjednotit tarif a zavést možnost cestování na jednu jízdenku různými dopravními prostředky, ale zlepšujeme také propojení jednotlivých oblastí Středočeského kraje. Příkladem může být již zmiňovaná linka 467 mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví, nebo autobusová linka 421 mezi Kolínem, Kouřimí a Sázavou. Zlepšujeme také návaznosti autobusových linek mezi sebou, novinkou jsou rovněž návaznosti mezi autobusy a vlaky, například u nádraží ve Velvarech. Je důležité též zjednodušit veřejnou dopravu jako celek, aby se v linkách a jízdních řádech vyznal i náhodný cestující, který jezdí jen občas.

Rok 2017 byl bohatý na události v rámci integrace, jaký bude rok 2018?

Chceme se i nadále pečlivě věnovat přípravě integrace a mít dostatek prostoru pro vzájemné doladění jízdních řádů s jednotlivými městy a obcemi Středočeského kraje. Naší snahou je navázat úzkou komunikaci s městy a obcemi, kterou v současné době rozbíháme. Právě dobrou komunikaci považujeme v rámci integrovaného systému za klíčovou.

Ve kterých oblastech se cestující dočkají zapojení do integrovaného systému?

Budeme pokračovat v integraci na Nymbursku ve směru na Mladou Boleslav i na Kolín, a další etapu připravujeme na Kolínsku, kde dojde k zapojení spojů a linek ve směru na Zásmuky. To jsou jen některé oblasti, budeme pracovat i na dalších tak, abychom naplňovali schválený harmonogram. V příštím roce by mělo dojít také k integraci Praha – Slaný, kde bude záležet na technických limitech u odbavovacího zařízení.

Zmínil jste se o železnici, i v té došlo v prosince ke změnám. Jakou má v současnosti pozici v rámci integrované dopravy?

Železniční doprava je logickou páteří integrované dopravy. V současné době jsou silnice v okolí Prahy, ale i v řadě středočeských měst přetížené a vlaky mohou být rozumnou a pohodlnou alternativou. To potvrzuje i to, že zájem o cestování železniční dopravou v posledních letech strmě roste. Naším cílem je co nejvíce prohlubovat tarifní i dopravní integraci železnice, aby mohla být cestujícími přirozeně využívána bez různých komplikací a bariér.

Na co se v případě železniční dopravy zaměřujete, kde jsou vaše priority?

Nový jízdní řád od prosince přinesl řadu nových spojů a zlepšení. Opět byla navýšena kapacita nejvytíženějších vlaků pomocí zdvojených souprav podle vyhodnocení pravidelného sledování poptávky cestujících. Odstraněny byly dlouhé mezery mezi spoji, které na některých tratích dosahovaly i na 4 až 5 hodin. Většinou se nám tyto spoje podařilo realizovat z prostojů, jelikož vlaky tou dobou většinou stály a nyní jedou, čímž jsme zvýšili efektivitu oběhů souprav. Celkově se snažíme o adekvátní hustotu spojů na jednotlivých tratích a samozřejmě dobrou návaznost vlaků mezi sebou. To se týká nejen hlavních tratí, ale i těch regionálních, protože i ty jsou důležité nejen pro dopravu do škol či do zaměstnání, ale také pro turistiku a s tím související rozvoj místní ekonomiky.

V Praze a nejbližším okolí se jezdí vlakem hodně, a také rok 2017 potvrdil zájem cestujících o cesty železniční dopravou. Je stejná situace i ve Středočeském kraji?

Na hlavních tratích v Praze a blízkém okolí se podařilo v posledních letech zlepšit nabídku železničních spojů, lidé zde chodí na vlak téměř jako na metro. Naším cílem je navázat na rozvoj železnice také ve Středočeském kraji, neboť se jedná o rychlé a pohodlné spojení. Naším zájmem je, aby ho mohli v co nejvyšší míře využívat i Středočeši a aby se tak odlevilo přetíženým silnicím.

Setkáváte se i na železnici s různými limity, nebo tam je omezení méně?

I na železnici je řada limitů, patří sem určitě počet souprav dopravce, abychom mohli nabídnout dostatečnou kapacitu a reagovat tak na stále rostoucí poptávku. Největším limitem je však jednoznačně nedostatečná infrastruktura železničních tratí ve správě SŽDC. Z tohoto důvodu jsme byli dokonce nuceni zrušit ranní posilový vlak mezi Dobřichovicemi a Radotínem, který vozil přibližně 100 cestujících, takže se rozhodně nejednalo o nevyužitý spoj. Na jednokolejných tratích je pak největším omezením nedostatečný počet výhyben, tím se hůře zajišťuje míjení souprav potřebných pro kratší interval nebo návaznost v uzlových bodech. Také stav tratí a s tím spojená omezení rychlosti a prodlužování jízdních dob působí vážné problémy. Stav infrastruktury je nyní zásadním problém, který je třeba řešit, aby integrovaná doprava byla pro cestující dostatečně atraktivní a mohla být dále rozvíjena.

Díky za rozhovor.

 

Integrace realizované v roce 2017:

Leden 2017: Podřípsko (Mělník – Roudnice nad Labem)

Březen 2017: Nymbursko (Nymburk – Poděbrady)

Duben 2017: Neveklovsko, Sedlčansko

Srpen 2017: Kladensko

Řijen 2017: integrace železnice Mladoboleslavsko

Listopad 2017: Kouřimsko

Prosinec 2017: Byšicko, Velvarsko

Prosinec 2017: integrace železnice Kolínsko, Kutnohorsko, Benešovsko

Zdroj: www.ropid.cz

 

od 10.12.2017

Integrace oblasti Byšicka, Kokořínska a Všetatska

Od 10.12.2017 došlo k integraci veřejné dopravy v oblasti Byšicka a Kokořínska a Všetatska. Na jednu jízdenku je možné jezdit zaintegrovanými oblastmi Středočeského kraje vlaky i autobusy, ale např. i pražskou MHD

https://pid.cz/integrace-bysicko-2017/

od 10.12.2017

Integrace Velvarska

Od 10.12.2017 došlo k integraci veřejné dopravy v oblasti Velvarska. Na jednu jízdenku je možné jezdit zaintegrovanými oblastmi Středočeského kraje vlaky i autobusy, ale např. i pražskou MHD

https://pid.cz/integrace-oblasti-velvarsko-od-10-12-2017/

11. listopadu 2017

Z Kouřimska na 1 jízdenku do Prahy i do Kolína

Od 11. listopadu 2017 dochází ve spolupráci organizátorů dopravy IDSK a ROPID společně s městy, obcemi a autobusovými dopravci k rozšíření integrace veřejné dopravy v oblasti Kouřimska.

 Na jednu jízdenku bude díky sjednocení více systémů možno jezdit autobusy i vlaky nejen v oblasti Kouřimi a okolí, ale také například pražskou MHD. Díky Tarifu Pražské integrované dopravy (PID) cestující výrazně ušetří zejména při pravidelném dojíždění a na linkách PID v rámci pásmové i časové platnosti lze libovolně přestupovat mezi jednotlivými linkami různých dopravců.

Integrace na Kouřimsku přináší nejen zlepšení dopravní obsluhy a zjednodušení orientace při pravidelných i nahodilých cestách, ale vzniká rovněž řada nových přímých spojení, na linkách se zpravidelňují intervaly a zlepšují se návaznosti a koordinace spojů. Jízdní řády se přizpůsobují současným přepravním potřebám, zavádějí se nové spoje večer a o víkendu. Jízdní řády výše uvedených linek byly připravovány s dopravci OAD Kolín a ČSAD POLKOST, které provoz nových či prodloužených linek zajišťují.

Nová přímá linka 421 Kolín - Kouřim - Sázava

Prodloužená linka 421 nabízí nově přímé spojení významných regionálních center Středočeského kraje - Kolína, Kouřimi a Sázavy. Díky vzájemným návaznostem s linkou 381 (Praha - Kutná Hora) v zastávce Ždánice, U Jánů se navíc možnosti cestování rozšiřují také na další spojení:

  • Praha - Kouřim
  • Praha - Horní Kruty
  • Kouřim - Kutná Hora
  • Sázava - Kutná Hora
  • Kostelec nad Černými lesy - Kolín

Jízdní řády linek 381 a 421 jsou vzájemně v zastávce Ždánice, U Jánů sladěny tak, aby bylo možné přestoupit v uvedených směrech nejen v pracovní dny, ale i o víkendech. Také na lince 381 se rozšiřuje počet spojů mezi Zásmuky a Kutnou Horou pro zlepšení spojení z Kouřimska, Černokostelecka a Sázavy do Kutné Hory a zpět.

Ostatní linky na Kouřimsku a jejich koordinace

Spojení z Kouřimi do Kolína kromě linky 421 zajistí nová linka 424 vedena přes Toušice a Dolní Chvatliny. Jízdní řády linek 421 a 424 jsou vzájemně zkoordinovány, aby se pro spojení z Kouřimi, Polních Voděrad, Lošan a Radovesnic do Kolína jejich spoje vzájemně střídaly a doplňovaly. Souhrnný interval linek 421 a 424 činní v ranní a odpolední špičce pracovního dne 30 minut, dopoledne 60 minut a o víkendu 120 minut.

Linka 422 v trase Český Brod - Vitice - Kouřim bude nově prodloužena o úsek Kouřim - Plaňany - Kolín, čímž také zajistí řadu nových přímých spojení. Bez přestupu bude možno cestovat například z Vitic nebo Dobrého Pole do Kolína či z Klášterní Skalice na vlak do Českého Brodu. Jízdní řád linky 422 je přizpůsoben návaznostem na vlaky v Českém Brodě pro spojení do Prahy i zpět. I zde můžete cestovat na jednu jízdenku - již v autobuse lze zakoupit jízdenku, která platí nejdříve v autobuse, pak ve vlaku a následně například v pražském metru či tramvaji.

Linka 450 v trase Vrbčany - Plaňany - Polní Voděrady je určena převážně pro spojení dětí do škol v okolí Plaňan, a tudíž je provozována pouze v pracovní dny školního roku vybranými spoji.


Více informací naleznete na https://pid.cz/integrace-kourimska-2017/

4. září 2017

Pozvánka na akci Byšičky slaví 300 let

Osadu Byšičky dělí od Lysé nad Labem, jejíž součástí osada je, necelé čtyři kilometry. To není taková vzdálenost, aby vás odradila od návštěvy líbezné barokní vsi založené před třemi sty lety.

Tato stavební památka s nevšedním půdorysem vařečky s okrouhlou návsí je chráněna státem. Určitě stojí zato poznat ji i se svým kouzelným okolím luk, lesů a tůní. Tahle ves s pětapadesáti obyvateli se totiž chystá své třistaletí náležitě oslavit. Čtrnáct sousedů otevře své dvory k provozování stylových šenků, na dvou pódiích se představí profesionílní a amatérští umělci, chystáme i další zajímavé programy. Například zahajovací scény s přivítáním zakladatele obce Františka Antonína hraběte Šporka se účastní na 25O účinkujících. Mezi nimi se objeví také myslivečtí trubači, kteří zde uskuteční svůj národní sraz.

Oslavy proběhnou v sobotu 9. září 2017 a více informací naleznete na www.bysicky.cz.

Využijte možnost dopravy linkou 431, která bude v uvedenou sobotu mimořádně v provozu ve zvláštní trase, s jízdným zdarma a svést se můžete i historickým vozidlem.

3. září 2017

Tisková zpráva -

Středočeský kraj a organizace IDSK a ROPID připravují krizový plán autobusové dopravy pro oblast Kladenska na 4. září

Středočeský kraj spolu s organizacemi ROPID a IDSK dělají maximum pro zajištění bezproblémového provozu autobusové dopravy na Kladensku v první školní den v pondělí 4. září 2017. Dispečeři Koordinačního dispečinku Pražské integrované dopravy (PID) domlouvají s dopravci alternativní řešení v případě přetrvávajících problémů na linkách ČSAD MHD Kladno, pomoc přislíbili také ostatní dopravci. V pondělí bude lidem pomáhat maximum informátorů a dispečerů, kteří budou nasazeni přímo do terénu. Pomoci by mohla také železnice. Výluka na trati Kladno – Praha dnes 3. září 2017 končí. Aktuální informace zveřejňujeme on-line na adrese www.pid.cz.

"Společně s organizátory dopravy IDSK a ROPID se Středočeský kraj snaží připravit na případné problémy způsobené autobusovým dopravcem ČSAD MHD Kladno, tak aby se zítra všichni žáci dostali do škol a lidé do zaměstnání. Krizový plán by měl v případě výpadku spojů kladenského dopravce zmírnit dopad na cestující. Za selhání ČSAD MHD KLADNO vyvodím důsledky, včetně uplatnění smluvních sankcí a odebrání linek,“ řekla hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011). 

Přestože v pátek 1. září 2017 byl dopravce ČSAD MHD Kladno znovu vyzván k řešení situace, problémy na jeho linkách stále přetrvávají a situace se nelepší. Výpadky se týkají nejen nově integrovaných linek, ale i těch stávajících, které jezdí řadu let, například linky 356 do Statenic. „Ani během uplynulého víkendu se bohužel nepodařilo zajistit všechny plánované spoje na Kladensku. Díky aktivnímu přístupu našeho Koordinačního dispečinku jsme aspoň eliminovali případy, kdy by některé obce nebyly obslouženy autobusy vůbec. Dále se ve spolupráci s dopravcem snažíme přesunutím některých dostupných autobusů mezi linkami minimalizovat dopady na cestující,“ uvádí Petr Tomčík, ředitel ROPID. 

Jelikož očekáváme následující pracovní týden další nárůst počtu cestujících z důvodu zahájení školního roku, podobně rozsáhlé výpadky provozu jako minulý týden jsou již nepřijatelné. „Povolali jsme proto všechny dostupné dopravce a požádali je o pomoc, ať už na linkách ČSAD MHD Kladno nebo jako posílení na svých vlastních linkách, které jsou v důsledku výpadků ČSAD MHD Kladno přetěžovány“, řekl Martin Jareš, zástupce ředitele IDSK pro dopravu a dodal, že i kdyby vyjely všechny autobusy ČSAD MHD Kladno, nasadí dopravce EXPRESCAR na rychlíkovou linku 399 ve špičkách na vybrané spoje preventivně kloubový autobus, navíc bude připravena také operativní záloha na posílení dalších spojů linky 399. 

Připomínáme, že od pondělí 4. září 2017 vyjedou po výluce opět na trať vlaky z Kladna do Prahy. Ta nabídne standardně vyšší kapacitu vlakových souprav, takže významně může pomoci odlehčit autobusům. Během pondělí budou na klíčových místech v terénu přítomni dispečeři a informátoři ROPID a IDSK pro řešení případných problémů přímo na autobusových zastávkách a pro zajištění maximální informovanosti cestujících. 

Pokud by kladenské autobusy nevyjely, jsou dopravci AUTODOPRAVA LAMER a POHL KLADNO připraveni operativně posílit linku 330, zejména kvůli spojení ze zastávky „Kladno, Pražská křižovatka“ do Prahy. V případě výpadku většího množství autobusů dopravce ČSAD MHD Kladno je hlavní prioritou přepravit co největší množství cestujících. Některé autobusy proto nemusejí mít plné vybavení odbavovacím zařízením a informačními systémy (musí být vybaveny přinejmenším natištěným číslem linky). Můžou být též operativně upravovány jízdní řády. Záložní opatření jsou připravována tak, aby se maximálně využily provozní možnosti ostatních dopravců na trasách společných s ČSAD MHD Kladno, který by tak soustředil své provozní kapacity tam, kde je náhrada jinými dopravci obtížná.

DOPORUČENÍ PRO CESTUJÍCÍ:

-           Sledujte prosím před cestou aktuální dopravní situaci na níže uvedených kontaktech

-           Pro linky Pražské integrované dopravy jsou online informace i mimořádnosti na stránkách www.pid.cz , k dispozici je také infolinka PID 234 704 560 a Facebook Pražské integrované dopravy (www.facebook.com/PrazskaIntegrovanaDoprava)

-           Pro linky SID má informace přímo dopravce ČSAD MHD Kladno, www.csadkladno.cz

-           Pokud můžete, využijte pro cestu z Kladna do Prahy vlaky

-           V případě výpadků dopravce ČSAD MHD Kladno využijte posílené linky ostatních dopravců (do Prahy zejména linky 330 a 399)

Všem cestujícím se omlouváme za případné problémy způsobené dopravcem ČSAD MHD Kladno.

(společná tisková zpráva Středočeského kraje, ROPID a IDSK)

30. srpen 2017

Tisková zpráva -

První poznatky z integrace dopravy na Kladensku

Integrace dopravy na Kladensku změnila jízdní řády desítek autobusových linek v Kladně a okolí a v pondělí 28. 8. 2017 zažil nový systém první zatěžkávací zkoušku. I přes mimořádný rozsah takové změny proběhl přechod na nový systém relativně uspokojivě. Na nově integrované linky vyjelo také 27 nových nízkopodlažních klimatizovaných autobusů dopravce ČSAD MHD Kladno, které zvyšují úroveň cestování nejen na páteřní lince 300, ale i na dalších regionálních spojích. Další nové autobusy budou následovat během podzimu i u dalších nově zapojených dopravců na páteřních rychlíkových linkách 330 a 399. Postupně se daří snižovat počáteční zpožďování některých spojů vlivem pomalejšího odbavování cestujících a jejich seznamování s novým systémem, stále však přetrvává vynechávání některých spojů dopravce ČSAD MHD Kladno.

„V klíčových přestupních bodech pomáhají cestujícím lépe se v novém systému zorientovat informátoři organizací ROPID a IDSK, společným úsilím se daří postupně zrychlovat odbavení při nástupu do autobusů a tím i snižovat zpoždění spojů. Cestujícím jsme již rozdali desetitisíce jízdních řádů a dalších informačních letáků a zodpověděli stovky dotazů jak přímo na místě, tak i přes telefonickou infolinku nebo sociální sítě,“ uvádí ředitel ROPID Petr Tomčík.

I když se podařilo snížit počet výpadků, které se nepříjemně dotkly cestujících v Kladně i okolí, stále přetrvává u dopravce ČSAD MHD Kladno odříkání některých spojů z důvodu nedostatku řidičů. Aby bylo možné cestujícím garantovat úplnost informací o případných výpadcích či dalších mimořádnostech, bude potřeba zlepšit komunikaci ze strany dispečinku tohoto dopravce a také urychleně dovybavit část autobusů ČSAD MHD Kladno sledovacím systémem, což je základem pro plnění standardů PID.

„Středočeský kraj, hlavní město Praha a město Kladno společně zaplatili hodně peněz, aby měli lidé na Kladensku kvalitnější a výhodnější cestování. Jako největší dopravce na Kladensku nejvíce těchto peněz dostane ČSAD MHD Kladno. Věřím, že se tedy bude i nejvíce snažit, aby nedocházelo k výpadkům spojů na jeho linkách,“ dodává Věra Kovářová, předsedkyně Výboru pro dopravu Středočeského kraje.

Nutno dodat, že ostatní nově zapojení dopravci (AUTODOPRAVA LAMER, ČSAD Slaný, Kateřina Kulhánková – EXPRESCAR a POHL Kladno) zajišťují provoz na svých linkách bez větších komplikací.

„Ostatní dopravci na Kladensku své vozy na integrované linky vypravují. Věřím tedy, že situaci vyřeší ku prospěchu cestujících i dopravce ČSAD MHD Kladno,“ doplňuje radní Středočeského kraje pro oblast dopravy František Petrtýl.  

Ze strany obou organizátorů dopravy (ROPID i IDSK) je a bude maximální snaha zajistit společně s dopravci co nejkvalitnější službu cestujícím a docílit dodržování standardů, běžných v ostatních oblastech pokrytých Pražskou integrovanou dopravou. „U každé takto rozsáhlé změny bude nutné mnoho věcí doladit za provozu a věnovat tomuto procesu maximální pozornost a snahu. To samé očekáváme i od dopravců, kteří provoz na nově integrovaných linkách zajišťují,“ dodává Petr Tomčík.

13. červen 2017

Návrh železničního jízdního řádu pro období od 10. 12. 2017 do 8. 12. 2018

Připomínky a podněty v regionální dopravě lze k návrhu uplatnit na adrese idsk@idsk.cz do 10. 7. 2017 a do předmětu emailu, prosím, uveďte "Připomínka k Návrhu JŘ 2017/2018".

K vlakům dálkové dopravy lze připomínky a podněty uplatnit  u Ministerstva dopravy ČR. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace připomínky a podněty k Návrhu jízdního řádu nevyřizuje.

S ohledem na nutnost koordinace jednotlivých podnětů a připomínek se Správou železniční dopravní cesty s. o. jakožto provozovatelem dráhy Vám bohužel nemůžeme zaručit zaslání odpovědi k Vašemu dotazu či podnětu ve lhůtě 30 dnů. Děkujeme Vám za pochopení.

ZDROJ A NÁVRH JŘ PRO PRAHU A STŘEDOČESKÝ KRAJ:  viz odkaz níže

18. květen 2017

POZVÁNKA NA KONFERENCI

Zveme Vás na konferenci:

INTEGROVANÁ DOPRAVA PRAHY A STŘEDOČESKÉHO KRAJE

22. května 2017 od 13:00, Velký sál Zastupitelstva hl. m. Prahy, Mariánské nám. 2, Praha 1

14. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM

UDĚLENÉ ZÁŠTITY

Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeského krajePetr Dolínek, náměstek primátorky hl. m. Praha a radní pro dopravu a evropské fondy

PROGRAM_ID_22 5 2017_PRAHA_(akt _18 5 ).pdf PROGRAM_ID_22 5 2017_PRAHA_(akt _18 5 ).pdf
Size : 197.39 Kb
Type : pdf

15. květen 2017

Pozvánka na středočeský železniční den na Benešovsku dne 27. května 2017

V sobotu 27. května 2017 cca od 10:00 do 17:00 se bude v železniční stanici Benešov u Prahy a okolí konat středočeský železniční den naplněný jízdami historických i moderních vlaků, bohatým doprovodným programem v Benešově i možností svezení historickým autobusem na zámek Konopiště.

Ve zvláštních vlacích bude platit Tarif PID a ČD, jízdy historickým autobusem budou zdarma.

Leták a plakát k železničnímu dni jsou k dispozici ve formátu PDF níže.

 

6. duben 2017

Integrace dopravy běží naplno

Na začátku roku 2013 se to ještě zdálo být jako vzdálený, někdy dokonce nesplnitelný sen. Přesto se o společné integraci pro Středočeský kraj i Prahu začalo tehdy mluvit. A již na konci roku byl cíl jasný – aby mohli Středočeši, Pražané i návštěvníci obou krajů jezdit na jednu jízdenku do práce, do školy, na výlety, zkrátka křížem krážem krajem i Prahou.

Martin Jareš

Středočeský kraj | Cíl vzniku společné integrované dopravy schválily na přelomu let 2013 a 2014 dopravní výbory i rady obou krajů. Na konci roku 2015 byly ve výborech i radách schváleny základní parametry společného integrovaného systému, což byl nutný předpoklad k tomu, aby se od roku 2016 mohla rozběhnout příprava integrace naplno.

Začalo se na Mělnicku

Pilotním projektem spolupráce byla v roce 2015 integrace Mělnicka a Neratovicka, kde podle aktuálních údajů nově začalo využívat veřejnou dopravu téměř 30 % cestujících. Také tento úspěch pomohl k tomu, že byl v roce 2016 schválen harmonogram integrace jednotlivých oblastí. Do konce roku 2018 má být podle tohoto harmonogramu dopravně propojen celý Středočeský kraj a Praha do jednoho systému, dle zásad „1 jízdenka, 1 tarif, 1 jízdní řád, 1 síť“. A to není všechno – ani na hranici krajů integrace nekončí. Rozbíhá se postupně i spolupráce s ostatními kraji, takže například na Mělnicku je nyní možné cestovat integrovanými linkami do Roudnice nad Labem nebo Štětí v Ústeckém kraji.

Od začátku roku 2017 se pak rozběhla postupná integrace jednotlivých oblastí naplno a tehdy vzdálený sen (z roku 2013) se stává realitou. V lednu letošního roku byla zaintegrována již třetí etapa Mělnicka ve směru na Roudnici nad Labem, na přelomu března a dubna se připravuje spuštění hned třech oblastí – druhá etapa Nymburska a první etapy Benešovska a Sedlčanska. Každý region je dosti odlišný, přesto jsou ty hlavní cíle ve všech oblastech společné – zlepšit dopravní spojení, zjednodušit vedení linek i veřejnou dopravu jako celek, přizpůsobit linky a jízdní řády aktuálním potřebám. Alespoň na významnějších trasách je snaha nabízet nové spoje i mimo špičky pracovního dne, včetně večerů a víkendů. Příprava integrace probíhá ve spolupráci s obcemi, protože právě starostové znají dobře místní potřeby. V rámci koordinace jízdních řádů a sjednocování dopravní obsluhy do jednoho systému nejde jen o spojení do Prahy, ale propojují se lépe oblasti a okresy mezi sebou – dopravně tak srůstá kraj v jeden celek. Středočeský kraj také stále více pomáhá obcím s financováním provozu autobusových linek.

Nezapomínejme ani na vlaky, které se postupně stávají páteří
integrované dopravy. A právě zde dochází nyní na Benešovsku a Nymbursku k velkému průlomu – kromě osobních vlaků bude tarif Pražské integrované dopravy (PID) platit nově i v rychlících. Předcházela tomu náročná jednání a možnost využívat integrované jízdenky i v rychlících se pochopitelně neobejde bez finančního příspěvku Prahy a Středočeského kraje. Pomůže to však hned v několika směrech – pro cestující z Benešova, Poděbrad, Nymburka a Lysé nad Labem i v rychlících levnější integrované jízdné, rychlíky jako kapacitní posila pro odlehčení mnohdy přeplněných osobních vlaků a konečně zatraktivnění veřejné dopravy pro ty, kteří dnes jezdí autem.

IDSK – nový organizátor integrované dopravy

Přípravu integrace jednotlivých oblastí doposud zajištuje především ROPID (Regionální organizátor Pražské integrované dopravy), přestože tak činí ve spolupráci s Odborem dopravy středočeského krajského úřadu, dopravci, obcemi atd. Aby se zvládla náročná příprava sjednocení dopravy v celém Středočeském kraji do konce roku 2018, je třeba přípravný tým odborníků významně posílit. Protože s ohledem na současné zákonné limity nelze zřídit společného organizátora dopravy vlastněného oběma kraji, vzniká od 1. 4. 2017 příspěvková organizace Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK). ROPID a IDSK budou na integraci a koordinaci veřejné dopravy v obou krajích úzce spolupracovat, budou mít také společné sídlo na Praze 1 v Rytířské 10. Činnost IDSK bude nabíhat postupně, nová příspěvková organizace má být také pomocníkem městům a obcím pro oblast veřejné dopravy. 

ZDROJ:  viz odkaz níže

3. duben 2017

Středočeský kraj má vlastního koordinátora veřejné dopravy – Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK)

Obdobu pražské společnosti ROPID založil přímo Středočeský kraj, začala fungovat 1. dubna. Úkolem IDSK bude vytvoření jednotného integrovaného dopravního systému na území Středočeského kraje a Prahy, ve kterém by cestující mohli jezdit vlaky, autobusy, metrem a dalšími prostředky na jednu jízdenku. Organizace také připraví výběrové řízení na autobusové dopravce, které musí krajský úřad vybrat do roku 2019.

IDSK by měla úzce spolupracovat se společností ROPID, která organizuje veřejnou dopravu v hlavním městě a blízkém okolí víc než dvacet let. Lidem by měl nový systém dopravy umožňovat cestování na stejný tarif v centru metropole i za jejími hranicemi a vzájemnou návaznost spojů. „Středočeský kraj chce výhody integrované dopravy pro cestující rozšířit na celé své území. Dohodli jsme se proto na úzké spolupráci s Prahou a společností ROPID a zakládáme vlastní příspěvkovou organizaci Integrovaná doprava Středočeského kraje, která bude kromě vlastní koordinace veřejné dopravy i odborným pomocníkem pro města a obce“, uvedla hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011).

Společnost bude sídlit v Praze v budově organizace ROPID. Zaměstnávat by měla 15 lidí a její roční rozpočet by neměl překročit 20 milionů korun. „Kvůli následným výběrovým řízením na dopravce potřebujeme integraci jednotlivých oblastí kraje stihnout do konce roku 2018, proto potřebujeme nové odborníky, kteří by mohli práce urychlit,“ vysvětlil radní pro oblast dopravy František Petrtýl (ANO 2011).

Společně s integrací bude IDSK řešit koordinaci, hospodárné, efektivní a účelné zajištění dopravní obslužnosti mezi jednotlivými středočeskými městy, obcemi a Prahou, kontrolovat plnění standardů kvality jednotlivých dopravců i spolupráci na modernizaci a vývoji vozového parku. Ředitelem společnosti bude Pavel Procházka, který vyhrál výběrové řízení a do funkce ho jmenovala Rada Středočeského kraje 9. března 2017. „ROPID a IDSK budou sídlit ve stejné budově, tak aby spolupráce byla co nejefektivnější. Budeme řešit dopravu pro 2,5 milionu obyvatel. Čeká nás mnoho nelehkých úkolů, ale věřím, že to společně zvládneme,“ představil svoje priority ředitel IDSK Pavel Procházka.   

ZDROJ:  viz odkaz níže

Copyright Integrovaná doprava Středočeského kraje, příspěvková organizace